Příběh Andrey, zakladatelky webu s anglickými knihami pro děti, a její bilingvní rodiny

Bilingvní výchova u nás doma

Anglické knížky pro dětiJsme česko-anglická rodina žijící v Čechách. Když se nám narodil první syn, říkala jsem si, jak si musím něco přečíst o tom, jak se vychovávají bilingvní děti. Samozřejmě na to nějak nezbyl čas. Pouze naše pediatrička nám řekla, že na něj máme mluvit každý tím svým jazykem, že to nebude rozlišovat jako dva jazyky, ale jako maminky slovíčka a tatínkovo slovíčka. Toho jsme se drželi. K narození syna jsme dostali první dětskou knížku v angličtině Come Here, Cleo! od Barefoot Books. Syn si ji velmi oblíbil, když mu bylo přes půl roku a seděl, nepustil ji z ruky. Četli jsme ji oba s manželem dokola, až mě manžel požádal, ať seženu další. Tak jsem šla na stránky nakladatelství Barefoot Books a zjistila jsem, že bohužel nedoručují do ČR. Akorát jsme měli jet za rodinou do Anglie, tak jsem si je objednala na doručení ke tchánovi. Knížky měly velký úspěch a přivedlo mě to na myšlenku je šířit dále k dalším rodinám. Takhle vznikl můj eshop http://www.anglickeknizkyprodeti.cz/. Měli jsme doma jak české knížky pro děti, tak anglické a již od toho šestého měsíce jsme synovi četli vždy pohádku na dobrou noc. Později si začal sám vybírat, co se bude číst. Nejdříve to mělo být striktní, manžel měl číst ty anglické a já ty české…ale víte, jak to je. Občas měl manžel služební cestu v zahraničí, nebo schůzku po práci, takže čtení v obou jazycích je na mě. Ale jsem za to strašně vděčná, že má tak hezký vztah ke knížkám. Obzvlášť v dnešní době.

worldatlas_hc_w_2

Naše bilingvní výchova tedy začala tak, že jsme na syna mluvili každý svým jazykem a já mu četla v obou jazycích. Televizi jsme měli českou i anglickou. Kolem druhého roku začal mluvit a začal opravdu jak česky, tak anglicky. Barvy i čísla mu šly lépe napřed anglicky. Což dává rozum, blue se řekne lépe než modrá. Odpovídal různě, začali jsme si všímat, že více preferuje češtinu. Žijeme v Čechách, mám české kamarádky s českými dětmi a trávil více času se mnou doma na mateřské. Začal chodit sice do česko-anglické školky po druhém roce, ale to úplně nestačilo. Něco jsme museli změnit. A tak přišel manžel s tím, že bychom měli přejít na trochu jiný systém doma. Zrovna jsme se stěhovali, takže přišel opravdu čas změn. Televizi jsme změnili pouze na anglickou a v momentě, kdy přišel manžel domů, zavládla doma pouze angličtina. Trochu to vše usnadnilo, jelikož manžel nemluví moc česky, takže občas nevěděl, co přesně synovi říkám, co mi odpovídá, takže jsem mu občas musela překládat. Takhle to bylo jednodušší, nebyl z žádné konverzace vyloučen. Ano, občas zareaguji na syna česky před manželem, ale to se nedá úplně dodržet, i přes veškerou snahu. Ale začalo to fungovat. Syn začal více mluvit anglicky. Potom jsme jeli na letní dovolenou do Anglie (naše každoroční dovolená) a to prostředí udělalo taky své. Takový pokrok jsme u syna zatím nezaregistrovali. Naše pravidlo platilo i na ´druhé straně´. Když jsme byli se synem sami, mluvili jsme česky, když byl někdo anglicky mluvící s námi (rodina, přátelé), tak jsme plynule přešli do angličtiny. A syn se naučil i takhle přepínat podle tohoto pravidla. Trochu mě mrzelo, že jsme na to nepřišli dříve…

My amazing body book

V dubnu 2015 se nám narodil druhý syn. Ten zatím začíná svá první slovíčka, ale již je znát, že bude více do té angličtiny zapojen. Má tu výhodu, že se narodil už do více připraveného prostředí 🙂 Když jsem byla v porodnici, starší syn si vyžadoval každý večer pohádku na dobrou noc. Potom mi předváděli, jak spolu četli. Tatínkové jsou prostě tatínkové. Jak už syn pohádky znal nazpaměť, manžel je naschvál měnil a vymýšlel si. To byla super zábava pro syna! Ještě nastala jedna změna. Jedna moje zákaznice, která si u mě kupuje pravidelně anglické knížky pro děti a anglické stolní hry pro její program výuky angličtiny Playground English mě oslovila, ať pro ni učím angličtinu. Již dříve mě pár lidí oslovilo, ale zdráhala jsem se, jelikož nemám pedagogické vzdělání. Karolíně to absolutně nevadilo, ani to, že mladšímu synovi bylo pět měsíců, kluky si můžu do hodiny brát s sebou. Naopak bilingvní děti ve výuce spíše pomáhají ostatním dětem. Když řeknu něco anglicky a děti nerozumí, ty moje se chytnou a ukážou jim, co se po nich chce a já nemusím přepínat do češtiny. Karolína mi poskytuje vypracovaný teaching plan, který má jazykově pedagogicky zpracovaný, což byl pro mě rozhodující faktor. Spojení distribuce anglických knížek pro děti a učení angličtiny funguje, používám svoje knížky i v hodinách na story time. Je krásné vidět, jak se dětem líbí. Nyní mám za sebou první školní rok a moc mě to baví a naplňuje. Angličtinu mám ráda a práci s dětmi také. V hodinách zpíváme, hrajeme si, kreslíme, vyrábíme. A překvapivě nejvíce na Playground English reaguje náš mladší syn, kterému je teď rok. V momentě, kdy pustím CD s písničkami z hodin se úplně roztančí. Také jsem se obávala, jak to kluci přijmou, že mluvím s českými dětmi anglicky. Ale ví, že to je pouze v tomto prostředí. S mladším synem jsme také začali chodit do kroužku v jedné britské mateřské škole, vede to Angličanka a zpíváme klasické nursery rhymes. Tam jsem poznala i pár anglických kamarádek s anglickými dětmi a vídáme se i ve volném čase. Není to zas tak často, ale snažíme se alespoň jednou týdně sejít s anglicky mluvícími dětmi. To je asi ta nejpřirozenější forma pro děti. Hrají si v angličtině!




Nedávno jsem narazila na webové stránky www.bilingvni-vychova.com a konečně jsem si něco přečetla o bilingvní výchově! Určitě budu i nadále sledovat tento portál, protože jak děti rostou, situace se trochu mění. Zrovna včera nám tatínek koupil tablet. Trochu jsem to odsouvala, co nejdéle to šlo. Vím, že existují i edukativní aplikace, tak to je teď moje nová meta. Za dva roky čeká staršího syna nástup do školy a to bude další oříšek, jak ho zabavit v hodinách angličtiny, kde se budou učit vše od začátku. Těším se na další inspirativní články zde na bilingvní výchově!

6 komentářů

  1. Tereza - dotaz

    Dobrý den,
    já bych si ráda nechala poradit – po roce a půl života v Anglii se vracíme s manželem a dcerami (6let a 1 rok) do Čech. Starší dcera se tu krásně naučila anglicky a teď se bojím, že v ČR angličtinu ztratí. Samozřejmě si vezeme spousty anglických knížek, plánujeme TV v angličtině a také výuku, ale mám pocit, že to nebude stačit. Máte nějaké doporučení, jak dceru v angličtině podpořit, aby ji nezapomněla? Nejsem si jistá, zda bychom zvládli to, že by na ni mluvil anglicky jeden z nás (manžel bude hodně na cestách), tak mě napadlo zavést např. dva dny v týdnu, kdy mluvíme pouze anglicky? Ale nevím, abych ji třeba nějak neuškodila. Druhá dcera zatím moc nemluví, i když „hello“ zvladá perfektně. Děkuji.

    1. Jana (Autor článku)

      Ahoj, ja myslim, ze zvladnout se to urcite da, zvlast kdyz uz ma holcicka celkem pevny zaklady. Vedle knizek, TV, her na pocitaci (anglickych zdroju pro predskolni/skolni deti je na webu fakt hodne) atd. bych se snazila zustat v kontaktu s jejimi kamarady z Anglie – nevim, jak spolu 6lety prckove komunikujou v dnesni dobe (ti moji uz jsou trochu starsi a pouzivaji hlavne Snapchat a Messenger), ale jestli je s kamaradkama v kontaktu pres internet (telefon?), tak urcite podporovat, aby s nima v kontaktu zustala – a pokud ne pres telefon, tak co treba Skype nebo email? Taky bych se urcite snazila najit nejaky anglicky mluvici rodiny v okoli, pokud mozno. A urcite hodne cist a poslouchat rodile mluvci – kazdej den trosku a nezapomene. Proste do toho ohynku furt prikladat a on nevyhasne. Nektere rodiny pouzivaji i metodu, kterou zminujes – treba o vikendu mluvi jinym jazykem, nez pres tyden. Nebo kdyz si hrajou, tak mluvi jednim jazykem a pri ostatnich aktivitach druhym. Uz to asi pisu ponekolikate, ale nejdulezitejsi je system, aby to dite chapalo – treba muzete mit „pravidlo“, ze kdyz jste jenom spolu, tak budete mluvit anglicky a kdyz jsou kolem lidi, tak cesky. Nebo si rict, ze doma se mluvi anglicky a vsude jinde cesky. To je jedno a je to vcelku na vas, jak si to zaridite, ale hlavni je nejaky logicky system, ktery budou vsichni clenove chapat a kterym se budou ridit.

  2. Karoline

    Dobry den, jsem bilingvalni kanadanka, ktera zije v CR a mluvim na sve dcery anglicky doma. Nebyl problem az do nastupu nejstarsi dcery do skoly. Setkavam se s velkym odporem, ze na holky mam mluvit cesky, atd. a rada bych uvedla nejake vedecke clanky, atd. abych ucitelkam vysvetlila, ze dvojjazycnost neni na skodu. Poradite mi prosim? Dekuji, Karoline

    1. Jana (Autor článku)

      Ahoj, mam tu na webu dva clanky od Francois Grosjeana, ktere mi dovolil prelozit. Profesor Grosjean je jedna z nejvetsich svetovych kapacit na bilingvismus a napsal na toto tema radu knih (v anglictine samozrejme). Odkaz na ne zde http://www.bilingvni-vychova.com/tag/francois-grosjean/ Potom jakykoli z techto clanku atd. http://www.bilingvni-vychova.com/o-bilingvismu/ Mluvi-li pani ucitelka anglicky, je toho na webu spousta, treba jiz zmineny prof. Grosjean a jeho blog zamereny na bilingvismus http://www.francoisgrosjean.ch/blog_en.html Je fakt smutne, ze v dnesni dobe existuji takoveto nevzdelane pani ucitelky 🙁

      1. Karoline

        Dekuji moc krat za tak rychlou reakci. To mi moc pomuze. Je jsem sama pani ucitelka anglictiny….ale ve skolstvi na nizsi stupni se s tim setkavam neustale….Nazor typu: Sice dobry, ze mluvi anglicky, ale bydlite v Cesku, atd… Evidentne ja nejsem dostatecny priklad bilingvalismu, 🙂 takze hledam jeste nejakou podporu…

        1. Jana (Autor článku)

          A co presne pani ucitelce vadi? Ma Vase holcicka problem s cestinou nebo co myslite, ze je nejvetsi problem?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *