Email od nešťastné maminky…

Měli jste podobné pocity, když vaše ratolesti začínaly povinnou školní docházku? Bohužel už se mi pisatelka po mé odpovědi neozvala, tak doufám, že jsem ji nějak neurazila. Snad se nebude zlobit, když se o jeji problém podělím s ostatními.

Dobrý den,

Náhodou jsem našla Váš blog a jsem za to moc ráda. Dnes je druhý školní den mého čtyřletého syna v Reception Class. A už po druhém dni jsem smutná, v obavách, zmatená a Bůh ví, co ještě 🙂 Hned první den si na nás paní učitelka udělala čas a po vyučování nám bylo sděleno, že náš malej raubíř Joshua neposedí, neposlouchá, ale že si moc pěkně hraje s ostatními spolužáky a umí se dělit o hračky. Hmmm…tak si říkám…není to na něj najednou moc? Jsou mu přece jen čtyři roky, má si vice hrát ,ale škola je vice zaměřená na učení…moc mi hlava nebere, že po čtyřletém dítěti se chce, aby umělo napsat své jméno…nebo soustředit pozornost na psaní nebo čísla, když na zahradě mají to supr krásný vodní „tentononc“ s lodičkama… Prý kvůli němu skončilo School assembly, protože nepřestal mluvit!!! Jsem nešťastná! Třeba je to vše naše vina, třeba je ještě moc hravý a nedokáže se soustředit… Je jediný ve třídě, který má angličtinu jako second language… Prosím o rady, názory, pomoc, jak se s tím popasovat… Možná to Joshua zvládá lépe než my!

Děkuji za Váš čas a odpověď.

Ahoj Marie,

Ja myslim, ze to co popisujete, je uplne normalni a citi to spousta matek. Kdyz zacal do skoly ve ctyrech letech chodit muj syn, bylo mi do breku… Do te doby byl v podstate porad se mnou a do skoly rozhodne nechtel a ja uz vubec nechtela, aby tam v tom veku chodil! Prvnich nekolik ran byla muka, jak pro mne tak pro nej. Slzy, rev, proste hruza… Jenomze co jsme mohli delat, ze jo… Jedinou utechou mi bylo, kdyz mi pani ucitelka rekla, ze jakmile odejdu, je Curtis naprosto v poradku 🙂 (a verim, ze to byla pravda, videla jsem to od te doby u spousty jinych deti a maminek). Ale Vas problem je trochu jiny, i kdyz taky souvisi s utlym vekem Vaseho synka a s tim, ze my Cesi proste na takovehle rane zacinani ve skole nejsme zvykli. Hlavni je, co citi Joshua. Deti se vetsinou velice rychle dokazi prizpusobit a vubec tyhle situace neresi (alespon ne stejnym zpusobem jako my, rodice). Podle toho, co jste mi napsala, to vypada, ze Josh je v pohode. Dobre, trochu zlobi, ale zda se, ze se zapojil do kolektivu a hraje si. Pani ucitelka Vas urcite nechtela vystrasit nebo nejak pokarat, kdyz Vam rekla, ze neposedi a je to raubir. Proste to tak asi je (ale urcite ne v negativnim slova smyslu!). Nastesti Vam sdelila i nejaka ta pozitiva. Mne se libi, ze s Vami hned od zacatku komunikuje. Kluci jsou casto neposedni rostaci a s tim asi nikdo moc nenadela, bude zalezet hlavne na pani ucitelce, jak se s tim dokaze vyporadat, jak je dobra. Nastesti v Reception class a Year 1 probiha vyuka, pokud vim, dost interaktivnim stylem a rozhodne se po detech nechce, aby 45 minut sedeli s rukama za zady. Ja bych se toho nebala, pokud nechodi Josh domu s brekem, tak se nejspis strachujete zbytecne. Ja vim, ze je malinkej, ale jelikoz zijeme v Anglii, nic s tim nenadelame…

Jeste k tomu jazyku. Nevim, na jake urovni je Joshova anglictina, ale predpokladam, ze se domluvi. A i kdyby ne, v tomhle veku zasadite dite do cizojazycneho kolektivu a ono jazyk pochyti naprosto bez problemu. Takze s timhle si nelamejte hlavu. Pokud by mel nejake vetsi problemy, urcite Vam o tom pani ucitelka poreferuje a poradi, co a jak.

Hlavu vzhuru! Jde o to si jen zvyknout na to, ze Vas maly chlapec zacina vyrustat…ja vim, je to tezky…ale zvladli jsme to vsichni, takze Vy to taky zvladnete 🙂

Zdravim,

Jana



4 Komentářů

  1. Markéta

    Souhlasím s Janou, že reception class není o tom, že by po dětech chtěly 45 minut soustředění se složenýma rukama. Moje dcerka školu během prvního roku milovala, teď začala v Year 1, a najednou najeli na režim, kde se oproti reception hodně učí a málo hraje. A to se ukázalo jako kámen úrazu! Skoro každé ráno je boj, najednou do školy nechce, chce zůstat doma a hrát si, nechce dělat nic, co je se školou spojené (tudíž ani domácí úkoly, i když ty jsou fajn a kolikrát zábavné). Šla jsem si promluvit s paní učitelkou a ta to naštěstí vzala sportovně – chápe, že dítě ze sebe vydá ve škole maximum a někdy už na nic ostatní spojené se školou nezbývá energie ani nálada. Ve vašem případě jde, myslím si, hlavně o to, abyste si s Joshuou sedla a v klidu mu vysvětlila, že když je „learning time“ anebo assembly, tak se musí snažit hezky sedět, nemluvit a poslouchat. A třeba mu slíbit i nějakou odměnu za to, když vám příště paní učitelka řekne, že to tak opravdu udělal, nebo se o to aspoň snažil. Napadá mě, jestli Joshua chodil aspoň rok před školou do školky? Tam děti na tohle připravují, aby to pro ně nebyl takový šok. Já v mnoha směrech anglické školství oproti českému preferuji, ale jedna věc, co nedělají dobře, je start ve 4 letech. Jak ale říká Jana, je třeba se tomu postavit čelem a nezoufat si, protože tohle změnit nejde. Ještě jedna věc – kdy bude mít váš syn 5. narozeniny? Věděla jste, že až do dne svých 5. narozenin může chodit jen na půl úvazku? Přijde mi, že to by mu určitě prospělo, ve škole by byl jen do oběda, a pak by lítal venku a tu energii, co dává do vykřikování atd by využil jinde. Tak hodně štěstí a dejte nám vědět, jak se vám a Joshuovi daří. 🙂

  2. Jana (Autor článku)

    Urcite to zalezi i od skoly. My meli stesti v tom, ze decka chodily do male vesnicke skoly, kde byly sice dvojtridky, ale i tak jich bylo v Reception + Year 1 vsehovsudy asi 16. Meli ve tride jednu uzasnou pani ucitelku a jednu pani asistentku, ktere se vzdycky snazily respektovat individualitu kazdeho ditete. Proste jsme asi meli neskutecny stesti. Chapu, ze ne kazdy ma moznost poslat sve deti do vesnicke skoly a ze nekde ve meste to bude horsi, bohuzel.

  3. Hanka

    Muj nazor je, ze naroky na deti ve zdejsich skolach jsou prehnane.

    Taky jsme resili, a neustale resime, jak muj syn nezapada do „stada“. Kdyz s Vami ucitelka mluvi, vypada to, ze jste ti nejhorsi na svete. Nezapomente se proto vzdy zeptat, jestli je to jen Vase dite, ktere vyrusuje, ci ma problemy. Od te doby, co tuhle otazku pokladam, zjistuji, ze nejsme sami.

    Nevycitejte si, ze je Vase dite „jine“, ale ptejte se ucitelu, co Vy a skola udelate proto, aby se to zmenilo, ci aby to nebyl takovy problem.

    Hodne stesti 🙂

    1. Ondra

      S timto jsme se nesetkali… jelikoz oba kluci (dnes 7 a 5) zacali ve dvou a pul letech chodit tydne na 15 hodin do skolky, ve 4 letech uz se v pohode v reception class domluvili a problemy zadne nebyly… oba rodice jsme cesi zijici pres 10 let v UK…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *