Na cestě k bilingvnímu čtenářství

Napsala Michaela Sanytrová, paní učitelka z České školy bez hranic v Londýně.

cteme s bilingvnim dvojjazycnym ditetemPro české děti, které žijí v cizině a každodenně ze všech stran slyší jen cizí jazyk, jsou chvíle, kdy komunikují doma v češtině, velmi cenné. Tento čas může být vyplněn různě – od povídání si, přes sledování pohádek, hraní her až po čtení. Prostřednictvím každé z těchto činností budujete u svých dětí jazykové povědomí. A právě četba v češtině je jedinečnou příležitostí k osvojování jazyka a kultury.

Krok za krůčkem čtenářem

Čtenářství začíná ještě mnohem dříve, než se děti naučí číst. A to přesně v tu chvíli, kdy jim začnete číst vy sami. Děti si svůj vztah ke knihám pěstují již od prvních roků života. Nejdříve vás pozorují, když otáčíte stránky, později nakukují přes rameno, chtějí stránky otáčet samy, všímají si ilustrací a nebo začnou třeba do knížek malovat. Všechno jsou to krůčky, které stojí na cestě ke vztahu ke knize. Příkazy a nucením můžete tento vztah mnohdy zničit. Ale na druhou stranu – vhodně zvolenými knižními tituly zájem o čtení jen probudíte.

Když mi ještě není pět

V období, kdy děti ještě nejsou schopny přečíst text samostatně, jsou pro ně nejvhodnější říkadla a písničky. Prostřednictvím  rýmů si osvojují zvuky češtiny a učí se správnou výslovnost. Dobrou volbou jsou také krátké pohádky doprovozené ilustracemi. Knih, ze kterých můžete doma číst, je celá řada a záleží jen na vašem vkusu. Ale určitě neprohloupíte, když se rozhodnete pro česky psanou klasiku:

–          František Hrubín: Špalíček veršů a pohádek

–          Michal Černík: Paci, paci, pacičky

–          Karel Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce

–          Zdeněk Miler: Krteček

Mám pět a už začínám číst

Po období básniček a říkadel přichází na řadu pohádky, které můžete dětem předčítat ještě v době, kdy to samy nezvládnou. Právě pohádky jsou výborným startem ke čtenářství v českém jazyce. Kromě toho, že je v nich ukryto velmi důležité psychologické poselství, jsou také jakousi přehlídkou mravních vzorů. Pohádkové typy jako je hloupý Honza, Mařenka s Jeníčkem, vodník či bílá paní jsou typické pro české prostředí, což je pro děti většinou velmi atraktivní. Vedle klasických českých pohádek jsou pro začínající čtenáře vhodné také pohádky autorské a příběhy ze života dětí. Z české produkce určitě stojí za povšimnutí:

– Karel Čapek: Dášenka

– Zdeněk Svěrák: Tatínku, ta se ti povedla

– Olga Černá: Kouzelná baterka

– Miloš Macourek: Mach a Šebestová

Je mi sedm a čtu sám

Ve chvíli, kdy děti začnou číst česky s radostí samy, se stáváte vítězem. V tomto věkovém období je vhodné sledovat českou knižní produkci a občas jim nějakou dobrou knížku doporučit. Nenahraditelnou zkušeností pro vaše děti bude, když si s nimi budete o knížkách povídat. Tímto se můžete také vy ledaco nového přiučit a přinejmenším se zase na skok vrátit do dětských let. Z českých titulů určitě nezapomeňte na tyto:

– Zdeněk Svěrák: Jaké je to asi v Čudu

– Pavel Šrut: Lichožrouti

– Karel Čapek: Devatero pohádek

Nevíte-li, jaké knihy pro své děti zvolit, zkuste zavítat na stránky projektu Celé Česko čte dětem, kde mimo jiné objevíte tzv. zlaté tituly, jež by neměly ujít pozornosti žádného rodiče.

http://www.celeceskoctedetem.cz/cz/menu/13/zlate-tituly/ 

Na tento článek volně navazuje další příspěvek od Michaely Úskalí na cestě k samostatnému čtení



8 Komentářů

  1. Pavla

    Zdravím Michaelo,

    moc děkuji za knihu My name is Karamel. Syn ji miluje a nutí mě, abychom místo k moři jeli raději do Londýna, aby to vše mohl vidět naživo. Prosím, napište další! Ještě jednou, díky moc

    1. michaela sanytrová

      Mnohokrát děkuji, Pavlo! Mám velkou radost, že se synovi líbí 🙂

      1. Pavla

        A bude pokračování?nebo máte nějaké typy, kam se s 5 letým dítětem v Londýně podívat? Díky

  2. michaela

    Milá Jano, souhlasím s Vámi. Takzvané pravidlo pěti prstů je výborným ukazatelem, zda je kniha přiměřena úrovni malého čtenáře. Děkuji za tohle užitečné připomenutí 🙂

  3. Markéta

    Taktéž děkuji Míše a rodičům bych ze své praxe učitelky na 1. st. ZŠ také doporučila, aby při výběru knih pro děti (především těch, co si už začali číst sami) zachovávali pravidlo pěti prstů – tzn. nechat děti přečíst stránku v knize (mohou i potichu) a požádat je, aby pokaždé, když narazí na slovo, kterému nerozumí, zvedli prst. Pokud mají po dočtení stránky zvednuto více než pět prstů, knihu nebrat a zkusit jinou. Nesprávný výběr knížky (tématicky pro dítě nezajímavé či jazykově příliš náročné) může vést k tomu, že to děti od čtení odradí. Markéta

    1. Jana (Autor článku)

      Ahoj Markétko 🙂 To je dobrá rada, díky. A jak jde překládání, nebo ses vrhla na něco jiného??

      1. Markéta

        Ahoj, Jani. Tak se zase potkáváme, viď? :)) Máš mimochodem krásnou rodinu. Taky založit tyhle stránky byl skvělý nápad. Ohledně překladatelství písnu email, ať tím nenudíme ostatní čtenáře. 🙂

  4. Jana (Autor článku)

    Moc bych chtěla tímto paní Míše poděkovat, že pro náš web napsala tento článek plný užitečných postřehů. Určitě pomůže mnoha rodinám, nejen těm žíjícím v Anglii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *