Děti, které vyrůstají vícejazyčně, jsou odborníky na nová slova a fráze. Smějete se i u vás doma? 🙂 Máte nějaké vtipné historky, které by se nebýt bilingví výchovy nestaly? Šup s nimi do komentářů, ať se pobaví i ostatní. Protože jak všichni víme: „Smích léčí“ 🙂
10 komentářů
To je legrace si to tady cist!
Mi to mame doma stejne. Maminka nema fousy, ale tatinka ma. Jdeme ven s maminkou a s tatinkou. No, snazim se ji vzdy opravit, ale hlavu si z toho nedelame. Vzdyt jsou ji teprve tri roky. Jsem stastna, ze hlavne zvatla a moc si to uziva. Zda se mi, ze poslednich par mesicu se ji cestina zalibila mnohem vic. Asi proto, ze se najednou umi lepe vyjadrovat.
A jeden z doby nedávné od mojí Šárky (teď už třináctileté): Měla jsem od Šárky přikázáno koupit banány, aby si mohla na večeři udělat palačinky s nutelou, banánem a šlehačkou (dneska je v Anglii Pancake Day). Přišla domů ze školy a ptá se mě, jestli jsem koupila banány. A já na to, že jo. A ona že dobře, jinak by mě zabila (nehrozte se, to je normální komunikace, je to jen z srandy – a pokud se Vám to nelíbí, tak to, prosím, radši nekomentujte :D). No, já ji na to říkám „Ale prosím Tě, co by sis beze mě počala, vždyť bys bez maminky umřela steskem.“ A ona nechápavě: „Steskem?“ A já: „No, steskem, žalem, smutkem.“ A ona takový: „Jo aha, já se divila, proč bych umřela s Tescem?“ 😀 😀 😀
A ještě jeden od mojí Šárky 🙂 To mi takhle jednou velice ochotně udělala čaj a potom povídá: „Ještě v tom je taška, mami.“
Tea bag – tedy logicky česky čajová taška, že ano 😀
Tak tohle pronesl můj syn Curtis, když mu bylo asi deset. O něco jsme si házeli mincí. On hodil a po chvilce zamyšlení říká: „Hlavy, nebo ocasy, mami?“ Pokud žijete v anglicky mluvící zemi, není asi třeba vysvětlovat, pokud ne, tak je třeba dodat, že v Anglii se říká „heads or tails“, když se hází mincí, tedy „hlavy, nebo ocasy“. Takže následovalo vysvětlení, že v Čechách se říká „panna, nebo orel“. Našli jsme českou korunu, ale na té už samozřejmě dnes panna, ani orel nejsou, takže jsme šli na google, kde jsme tu starou korunu, za kterou jsem si jako malá kupovala pedro, našli 🙂
V lete jsme tu ( na Novem Zelande) meli cesky mluviciho dedu. Sli jsme se s dedou a nasim 7 letym synkem klouzat. A sice na malem surfovacim prkne po pisecnych dunach. Byla to parada. Na ceste domu povida Honzik dedovi: To bude ale strejda Ivan koukat, az mu budu vypravet,ze jsme v lete bobkovali 😀
Nas 7 lety syn a ja utikame smerem na hriste, zavodime. V tom se Janik zastavi a zavola: „Pockej mami, ja nemuzu utikat, ja mam krecka v noze “ … 🙂
Nas trilety syn sel doprovodit kocoura k veterinari na ockovani. Kdyz se vratili domu, oznamil mi, ze kocour je MOCNEJ. „Mocnej?“, rikam..“Myslis nemocnej?“ Toby zcela vazne a presvedcive odpovedel. „Ne, mami, on neni nemocnej. Musi brat prasky, on je mocnej!!“
Nas kocour je proste mocnej 😀
Tak tohle pronesla má dcera Šárka, když jí bylo devět let. Prohlížely jsme si spolu její plyšáky a já se jí ptám, odkud má toho žlutýho medvídka mývala. A ona na to, že toho přece zastřelil Míra. Já na to: „Zastřelil, jak zastřelil??“ A ona, že puškou, když s ním byla na pouti 😆 Ach ty české předpony 🙂
😀 Ja si urcite na nejaky perlicky od Elvie taky vzpomenu, akorat ze my je mame spis v anglictine a sem tam rekneme ceske slovicko, napriklad ‚bumbat is there, on the stolecek’….jo a taky ji moc nejdou koncovky -LKA…takze misto prdelka rika ‚prdelek‘, ‚postylek‘, atd. a je to velka sranda, cela moje ceska rodina si to nesmirne uziva 🙂
Tak tohle je spíš takový univerzální výrok, ne snad přímo typický pro bilingvní dítě. Dnes jsme šly s Šárkou do bazénu a netěsnily jí brejličky na potápění. Tak jí říkám, aby se zkusila potápět bez nich s otevřenýma očima. A ona na to, že to zkusí až doma ve vaně, v bazénu že to bude štípat, protože tam je ve vodě přece ten chlorofyl 😆