Tak jsme včera s dcerou „oslavily“ Halloween (kluci jsou na týden v Čechách, takže tu válčíme samy)… Záměrně jsem dala slovo oslavily do uvozovek, protože abych pravdu řekla, pořádně vlastně nevím, co jsme slavily… Když jsem byla malá, Halloween jsme samozřejmě neznali. Každý rok jsme prvního listopadu uctívali památku zesnulých, zašli jsme na hřbitov, očistili hrob, dali na něj věneček, zapálili svíčku a chvilku tiše postáli a zavzpomínali.
Halloween pro mě osobně naprosto nic neznamená. Nevím, jaký je jeho význam a pokaždé, když se ho snažím vypátrat, nic rozumného stejně nezjistím 🙂 Ale tak nějak se to stalo, že naše děti začaly vyžadovat dýně a kostýmy a trick-or-treating. A my jakožto poslušní rodičové nedokážeme nevyhovět. A tak maminka i letos zakoupila pumpkíny a tatínek se dal do vyrábění kostýmu (na fotce je loňský netopýr vyrobený ze starého deštníku – on je takový šikovný :-)). I když ani manžel, ani já nemáme k Halloweenu žádný vztah, nechceme ho upřít dětem, protože oni s ním vyrostli, každý rok sledují halloweenské oslavy v televizi a všichni jejich kamarádi jej slaví taky.
Já jsem si dnes zavzpomínala na „dušičky“ a Šárce jsem vysvětlila, co se o dušičkách děje v Čechách. I to je podle mě součástí dvojjazyčné výchovy. Podělit se s nimi o tradice země, ve které nevyrůstají. A to samé si zopakujeme o Vánocích, kdy jim přinese dárky jak Ježíšek tak Father Christmas 🙂 Jak to děláte u vás doma? Slavíte Halloween, nebo dušičky?
